|
|
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
Vetýšková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu války na Ukrajině Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu hrozby a použití jaderných zbraní z pramenů současné pozitivněprávní úpravy obsažené v mezinárodním právu veřejném za použití analytické a komparativní metody. Práce vychází z obecných východisek týkajících se práva mezinárodní bezpečnosti a otázky dovoleného užití síly (ius ad bellum) a zásad práva ozbrojených konfliktů (ius in bello). Hlavním dokumentem pojednávajícím o legalitě jaderných zbraní je posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 1996 ve věci legality užití jaderných zbraní. Legalita hrozby a použití jaderných zbraní je neoddělitelně spjata s obecným zákazem použití a hrozby silou proti územní celistvosti a politické nezávislosti států stanoveným v Chartě OSN. Lze vycházet ze skutečnosti, že použití a i samotná hrozba jadernými zbraněmi by podle znění Charty OSN mohla být v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Z pohledu ius ad bellum neexistuje obyčejové pravidlo, které by zakazovalo použití jaderných zbraní, přičemž jeho vzniku přímo zabraňuje strategie jaderného odstrašení. Otázka legality z pohledu ius in bello zůstává taktéž nevyjasněná, protože se MSD ve svém poradním posudku nevyjádřil k zákonnosti použití jaderných zbraní s ohledem na právo na sebeobranu...
|
|
|
Meaningful Human Control in Autonomous Weapons
Rešlová, Petra ; Lipovský, Milan (oponent)
Smysluplná lidská kontrola v kontextu autonomních zbraní ABSTRAKT Výzkum autonomie v robotických systémech vzkvétá v mnoha oblastech, ale žádná z nich není považována za tak znepokojující jako vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, který vyvolává naléhavé otázky, jak právní, tak i etické. Diskuse zdůrazňují nezbytnost určité úrovně lidské kontroly. Pojem smysluplné lidské kontroly nad autonomními zbraněmi získal na popularitě, avšak samotný princip a jeho požadavky doposud nebyly definovány. Za tímto účelem tato práce analyzuje pojem smysluplné lidské kontroly a zkoumá jeho prvky. Cílem je objasnit určité otázky, jako například z jakých pramenů tato zásada vyvěrá a jak by měla být vnímána a začleněna do praxe Států. Práce se nejprve stručně věnuje definici a kategorizaci autonomních zbraní, a to za účelem poskytnutí úvodu do tématu. Zadruhé práce předkládá důvody, proč je nutné trvat na požadavku smysluplné lidské kontroly, a to zejména kvůli omezením současných a budoucích technologií, jako je rozpoznávání a klasifikace objektů, zkreslení nebo nepředvídatelnost. Následně se analýza zaměřuje na argumenty vyplývající z pravidel mezinárodního humanitárního práva, především co se týče principů rozlišování, proporcionality a preventivních opatření. Stručně je diskutována možnost přičítání individuální...
|
|
|
Meaningful Human Control in Autonomous Weapons
Rešlová, Petra ; Sassòli, Marco (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Smysluplná lidská kontrola v kontextu autonomních zbraní ABSTRAKT Výzkum autonomie v robotických systémech vzkvétá v mnoha oblastech, ale žádná z nich není považována za tak znepokojující jako vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, který vyvolává naléhavé otázky, jak právní, tak i etické. Diskuse zdůrazňují nezbytnost určité úrovně lidské kontroly. Pojem smysluplné lidské kontroly nad autonomními zbraněmi získal na popularitě, avšak samotný princip a jeho požadavky doposud nebyly definovány. Za tímto účelem tato práce analyzuje pojem smysluplné lidské kontroly a zkoumá jeho prvky. Cílem je objasnit určité otázky, jako například z jakých pramenů tato zásada vyvěrá a jak by měla být vnímána a začleněna do praxe Států. Práce se nejprve stručně věnuje definici a kategorizaci autonomních zbraní, a to za účelem poskytnutí úvodu do tématu. Zadruhé práce předkládá důvody, proč je nutné trvat na požadavku smysluplné lidské kontroly, a to zejména kvůli omezením současných a budoucích technologií, jako je rozpoznávání a klasifikace objektů, zkreslení nebo nepředvídatelnost. Následně se analýza zaměřuje na argumenty vyplývající z pravidel mezinárodního humanitárního práva, především co se týče principů rozlišování, proporcionality a preventivních opatření. Stručně je diskutována možnost přičítání individuální...
|
|
|
Noncompliance with International Norms - The Geneva Conventions of 1949 and the Vietnam War
Kunovská, Kristýna ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nedodržování mezinárodních norem, konkrétně Ženevských úmluv z roku 1949, v kontextu války ve Vietnamu. Zjišťuje, proč strany konfliktu tyto mezinárodní normy nedodržovaly. Nedodržování norem je zde rozebíráno ze tří hledisek: státní, komunální a strukturální úrovně. Tvrdím, že na každé z těchto úrovní bylo vytvořeno prostředí pro nedodržování Ženevských úmluv z roku 1949, ať už se jednalo například o nejednoznačnost jazyka smlouvy, neochotu respektovat pravidla, neadekvátní reakci mezinárodního společenství či nedostatečné prostředky k prosazování norem.
|
|
|
Definice terorismu v mezinárodním právu
Sváková, Kristýna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Definice terorismu v mezinárodním právu Předmětem této diplomové práce bylo prozkoumat problematiku definování terorismu v mezinárodním právu. Přestože se jedná o téma velmi široké, práce se pokusila obsáhnout většinu otázek, které tato problematika nabízí. V první řadě to jsou důvody, proč vůbec terorismus mezinárodněprávně závazně definovat. Dále práce podává informace o tom, jak se vnímání termínu terorismu v minulosti proměňovalo v závislosti na politických a sociálních podmínkách a jak spáchané teroristické útoky ovlivňovaly snahu po hledání definice terorismu. Práce věnuje velkou pozornost regionálním smluvním instrumentům, ve kterých je terorismus definován a jejich porovnání používá jako základ pro nalezení prvků definice, neboť právě v oblasti mezinárodního regionálního smluvního práva bylo v této oblasti dosaženo zatím největších úspěchů. I na úrovni univerzální však bylo v tomto směru poslední dvacetiletí úspěšné, především přijetím Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, která jako první univerzální smlouva nabídla vymezení terorismu. Práce také seznamuje s nejnovějším vývojem snah o vytvoření Všeobecné úmluvy o potlačování mezinárodního terorismu, který je bohužel spíše žádný než malý. Vzhledem k již desetiletí trvajícím snahám o definování terorismu se práce zaměřila...
|
|
|
Dítě v ozbrojeném konfliktu ve světle článku 38 Úmluvy o právech dítěte
Kučerová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo přehledně zpracovat téma ochrany dětí v ozbrojených konfliktech s ohledem na článek 38 Úmluvy o právech dítěte a zároveň identifikace hlavních problémů s tématem souvisejících a snaha navrhnout jejich řešení. Text práce se rovněž zaměřuje na kontrolní a donucovací mechanismy, kterými mezinárodní společenství disponuje vůči těm, kteří jednají v rozporu s mezinárodním právem ve vztahu k dětem. Text je rozdělen do čtyř částí, z nichž každá obsahuje několik kapitol. V první části své diplomové práce se věnuji vývoji ochrany práv dětí v ozbrojených konfliktech a příslušným dokumentům mezinárodního práva, v nichž byla tato ochrana zakotvena, až do přijetí Úmluvy o právech dítěte, jejíž článek 38 je předmětem této práce. Součástí první části je rovněž kapitola, v níž se snažím identifikovat hlavní problémy mezinárodního systému ve vztahu k ochraně dětí v ozbrojených konfliktech. Druhá část práce je věnována přímo rozboru jednotlivých instrumentů mezinárodního práva na ochranu dětí, tedy samozřejmě Úmluvě o právech dítěte a jejím opčním protokolům a následujícím dokumentům, které z Úmluvy o právech dítěte a jejích opčních protokolů ve vztahu k ochraně dětí vycházejí - Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské...
|
|
|
Dětský voják v mezinárodním právu
Arlethová, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Důraz je kladen na jednotlivé smluvní instrumenty, upravující postavení dětí v ozbrojených konfliktech a poskytující jim ochranu. V práci jsou rozebrány rovněž přínosy jednotlivých úmluv a problematika jejich aplikace a kontroly. První kapitola se nejprve zabývá nárůstem zájmu společnosti o problematiku dětských vojáků a příčinami a důvody účasti dětí v současných ozbrojených konfliktech. Následně se pozornost obrací do historie a sleduje úzký vztah mezi dětmi a jejich účastí v ozbrojených konfliktech. K závěru pak zkoumá vliv ozbrojených konfliktů na fyzický a psychický stav dětí a následky, které jejich účastí na konfliktu vznikají. Druhá kapitola se zaměřuje na definici základních pojmů, jako jsou dítě a ozbrojený konflikt. Tyto pojmy pak zkoumá z hlediska jejich odlišné interpretace v jednotlivých smluvních mechanismech. Tato kapitola pak poukazuje na to, že rozhodujícím kritériem pro zapojení dítěte do vládní armády či ozbrojených složek nestátních subjektů, a tudíž i pro jeho ochranu, je věk. Dále je zde podrobněji definován rozdíl mezi mezinárodním ozbrojeným konfliktem a vnitrostátním ozbrojeným konfliktem. V následující kapitole jsou podrobně rozebrány a analyzovány jednotlivé...
|
|
|
Aplikace mezinárodního práva okupace v rámci tzv. dlouhodobé okupace
Janíková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Aplikace mezinárodního práva okupace v rámci tzv. dlouhodobé okupace Abstrakt Tématem diplomové práce je analýza aplikace práva okupace v dlouhodobé okupaci, tj. v okupaci trvající roky až desetiletí. Cílem práce je kriticky rozebrat, zdali nynější právní úprava okupace, tak jak je koncipována v rámci mezinárodního humanitárního práva, vyhovuje specifickým podmínkám dlouhodobé okupace, a to s ohledem na naplnění cílů mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Práce nejprve ukotvuje okupační právo v mezinárodněprávní úpravě v rámci mezinárodního humanitárního práva, vymezuje pojem okupace a dlouhodobá okupace a představuje práva a povinnosti okupující mocnosti při správě okupovaného území. Jedna kapitola se zaměřuje také na roli mezinárodního práva lidských práv za ozbrojených konfliktů. Těžištěm práce je pak identifikace a představení výzev, kterým právo okupace čelí v podmínkách dlouhodobé okupace. Z analýzy vyplývá, že současné okupační právo nereflektuje specifické poměry za dlouhodobé okupace a nevyhovuje základním potřebám okupovaného obyvatelstva spojeným s plynutím času, přičemž nenaplňuje základní cíle mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Mezi nejdůležitější výzvy se řadí rozpor mezi požadavkem na dodržování zásady zachování statusu quo a...
|
|
|
Detention Facilities for Immigrants in the United States of America in the Context of Compliance with Basic Human Rights
Kubíčková, Veronika ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Imigrace je téma, které hraje v americké společnosti důležitou roli, dokáže upoutat pozornost jak široké veřejnost, tak i politického světa. Zejména ve Spojených státech amerických jde o velmi složitý problém, který ovlivňuje velké množství odvětví, a proto byl pro tuto práci vybrán specifický sektor s cílem zúžit zkoumanou oblast a poskytnout podrobné informace. Tato práce se snaží analyzovat situaci v zařízeních pro zadržování imigrantů v USA s ohledem na porušování základních lidských práv. Z tohoto důvodu soustředí práce svou pozornost na mezinárodní humanitární právo a Ústavu Spojených států amerických, které by měly ochraňovat jak legální, tak nelegální imigranty, nicméně právě jejich nedodržování je jedním z hlavních bodů propojující všechny kapitoly této práce. Kvůli dostupnosti zdrojů a větší relevanci se tato práce zaměřuje na situaci posledních 15 let (konkrétně od roku 2008 dále) a přikládá velký význam finálním 3-4 rokům a administrativě Donalda Trumpa. Práce shledává opakovaná a dlouhodobá porušení vnitrostátního a mezinárodního práva v oblasti lidských práv i práv žadatelů o azyl a ukazuje na neoprávněnou kriminalizaci a dehumanizaci přistěhovalců (dokumentovaných i nedokumentovaných). Práce dále poukazuje na špatné systematické zacházení a zneužívání moci, ke kterým dochází v celé...
|
|
|
Aplikace mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje
Surá, Kateřina ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Aplikace mezinárodního práva na kybernetické vedení boje Předmětem zájmu této diplomové práce s názvem Aplikace mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje je kritické posouzení možností aplikovatelnosti současných norem mezinárodního humanitárního práva v kybernetickém prostoru. Válečné aktivity v kybernetickém prostoru jsou bohužel realitou dnešní doby, tudíž je více než žádoucí podrobit tezi o aplikovatelnosti mezinárodního humanitárního práva, kterou zastává většina mezinárodního společenství, reálnému rozboru. Výzkumnou otázkou tedy není pouze, zda je mezinárodní humanitární právo aplikovatelné na kybernetické vedení boje, ale také do jaké míry. Diplomová práce se kromě úvodu a závěru skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se věnuje základní charakteristice mezinárodního humanitárního práva a stručnému vývoji, se zaměřením na vývoj válečnictví jako předpokladu pro militarizace kybernetického prostoru. Následující kapitola definuje pojmy spojené s kybernetickým prostorem, aby byly dále v souladu s těmito definicemi používány. Stěžejní část diplomové práce tvoří rozbor aplikovatelnosti základních principů mezinárodního humanitárního práva na kybernetické vedení boje a upozornění na vybrané problematické aspekty přenosu existujících norem mezinárodního humanitárního práva do...
|
host ::
RSS.